PŘÍBĚH SKLADBY
Tohle jsem já
ZAČÁTEK
Proč vznikla
„Tohle jsem já“ vznikla z pocitu, že člověk může dlouho fungovat tak, aby navenek všechno vypadalo v pořádku.
Usmívat se. Fungovat. Odpovídat, že je všechno dobrý.
A přitom uvnitř stavět jednu zeď za druhou.
Myslel jsem si, že mě ty zdi chrání. Ve skutečnosti mě spíš oddělovaly od ostatních a postupně i od sebe.
Tahleta skladba vznikla z momentu, kdy jsem si řekl, že už nechci pořád něco skrývat.
OSOBNÍ ROVINA
Příběh skladby
Dlouho jsem měl pocit, že některé věci je jednodušší neříkat.
Když člověk přizná, co ho bolí, najednou je to skutečné. A navíc riskuje, že ho někdo nepochopí.
Tak jsem radši některé věci nechával uvnitř.
Jenže čím déle to člověk dělá, tím větší ticho kolem sebe vytvoří.
Před světem jsem stavěl zdi, co mě měly chránit.
Protože přesně tak to funguje.
Ze začátku má člověk pocit, že se chrání.
A pak zjistí, že se vlastně zavřel.
SLOVA
Jak vznikal text
Nechtěl jsem, aby ten text byl o nějakém velkém prozření.
Proto tam není:
„Teď už všechno chápu.“
Je tam:
Neříkám, že vím jak žít, jen že teď poprvé dýchám jinak.
To je pro mě mnohem pravdivější.
Člověk nemusí najednou znát všechny odpovědi. Někdy stačí jen přestat před sebou utíkat.
Druhá sloka je právě o tomhle momentu.
Ne o boji.
Spíš o povolení sevření.
O chvíli, kdy si člověk řekne:
Už to pusť.
A opravdu to pustí.
Ne silou. Ne proto, že by něco porazil.
Ale protože si konečně dovolí být sám před sebou upřímný.
DNES
Co pro mě znamená dnes
Dnes pro mě „Tohle jsem já“ znamená hlavně možnost stát někde bez potřeby něco předstírat.
Nemusím působit silnější, než se cítím.
Nemusím vysvětlovat každé svoje rozhodnutí.
A nemusím se vracet k věcem, které mě kdysi zlomily, jen proto, abych dokázal, že už mě nebolí.
Nejvíc to shrnuje bridge:
Nemusím se vracet tam, kde jsem se zlomil. Naučilo mě to stát. A to stačí.
To je pro mě důležitá myšlenka.
Ne všechno se musí napravit.
Ne ke všemu se člověk musí vrátit.
Někdy stačí přijmout, že se něco stalo, něco změnilo — a jít dál bez masky.
Tohle jsem já.