PŘÍBĚH SKLADBY
Z hlubokých lesů, kde prastarý duch
ZAČÁTEK
Proč vznikla
„Z hlubokých lesů, kde prastarý duch“ je pro mě skladba, u které mám pocit, že právě tady se něco opravdu otevřelo.
Nejde jen o jednu další píseň.
Právě tady se začal rodit svět, který se pak dál rozvinul do hlubší práce s tématy země, kořenů, předků, starých bohů a vztahu k vlastnímu původu.
Byla to chvíle, kdy jsem si začal víc uvědomovat, že mě přitahují věci, které jsou starší než my sami — krajina, paměť místa, dávné příběhy, síla země a pocit, že člověk není odtržený jednotlivec, ale součást něčeho delšího.
Tím to všechno začalo.
Právě proto je pro mě tahle skladba důležitá.
Je v ní první jasný otisk světa, který se pak stal jednou z nejsilnějších částí Hellrasheru.
OSOBNÍ ROVINA
Příběh skladby
Když jsem psal „Z hlubokých lesů, kde prastarý duch“, nechtěl jsem vytvořit jen temnou nebo epickou píseň.
Chtěl jsem zachytit pocit, že v sobě člověk nese něco hlubšího než jen vlastní každodennost.
Je to vztah k zemi.
K místům, odkud pocházíme.
K lesům, horám, řekám a příběhům, které tu byly dávno před námi.
Ta skladba stojí na představě, že staré síly nezmizely.
Možná nejsou vidět doslova, ale pořád přežívají v paměti krajiny, v řeči symbolů, v našem vnitřním pocitu sounáležitosti a v tom, co v nás probouzí určité místo nebo určitý obraz.
Příběhy bohů žijí dál v nás.
Právě to je pro mě střed celé skladby.
Nejde o historickou rekonstrukci.
Jde o vnitřní vazbu mezi člověkem, krajinou a tím, co po předcích zůstalo.
SLOVA
Jak vznikal text
Text jsem stavěl na silných obrazech:
hluboké lesy,
hlína,
kořeny,
krev,
kámen,
Říp,
Morava,
bouře,
hlas země,
bohové jako symbolické síly.
Nechtěl jsem, aby skladba působila jako popis.
Chtěl jsem, aby působila jako vyvolání atmosféry — jako kdyby z lesa, krajiny a paměti vystupovalo něco starého, co se znovu hlásí o slovo.
Proto tam zaznívají verše:
Z hlubokých lesů, kde prastarý duch šeptá mi jménem země i krve…
a také:
Krev a kámen – můj prapor, můj hlas…
Tyhle obrazy nesou hlavní význam celé skladby.
Krev zde není jen tělo nebo rod.
Je to odkaz, původ a něco, co se předává dál.
Kámen je naopak něco pevného, trvalého, něco, co přežije člověka.
Důležitá je pro mě i část s Moranou a Perunem:
Morana šeptá: „Vše zaniká…“ Perun však hřmí: „Vše začíná!“
To pro mě vyjadřuje napětí mezi zánikem a novým začátkem.
Mezi koncem a silou znovu povstat.
A mezi tím vším stojí člověk, který se snaží pochopit, kam patří.
DNES
Co pro mě znamená dnes
Dnes „Z hlubokých lesů, kde prastarý duch“ vnímám jako jednu z nejdůležitějších skladeb z hlediska směru, kterým se Hellrasher vydal.
Není to jen píseň o minulosti.
Je to píseň o vztahu ke kořenům a o tom, že některé věci v nás žijí, i když o nich dlouho neumíme mluvit.
Tahle skladba je pro mě návrat k něčemu podstatnému — k pocitu, že síla nevzniká jen z boje, ale i z vědomí, odkud člověk pochází.
Jsem dítě bouří, co nekleká v tmách.
Dnes v ní slyším i začátek celé větší cesty.
Začátek světa, který se pak dál rozvíjel ve skladbách spojených se zemí, předky, bohy a starou pamětí krajiny.
Proto pro mě tahle skladba není jen samostatná píseň.
Je to první oheň.
POSLECHNI SI SKLADBU