PŘÍBĚH SKLADBY
Ztratil jsem roky
Píseň o okamžiku, kdy člověku dojde, že život na něj celou dobu nečekal.
ZAČÁTEK
Proč vznikla
„Ztratil jsem roky“ vznikla ve chvíli, kdy mi došlo, jak dlouho jsem vlastně všechno odkládal.
Pořád jsem si říkal, že ještě není správný čas. Že ještě něco dodělám, ještě něco vyřeším, ještě chvíli vydržím — a pak začnu žít tak, jak opravdu chci.
Jenže to „pak“ se pořád posouvalo.
Roky běžely a já měl pocit, že se vlastně nikam neposouvám. Fungoval jsem, řešil povinnosti, dělal to, co bylo potřeba, ale někde uvnitř jsem věděl, že to není život, který jsem si představoval.
A pak mi jednoho dne došlo něco dost nepříjemného: život na mě celou dobu nečekal.
To je základ celé skladby.
Život na mě celou dobu nečekal.
OSOBNÍ ROVINA
Příběh skladby
Nejvíc mě zasáhlo, když jsem si uvědomil, že jsem pořád čekal na nějaký zlom. Na chvíli, kdy se všechno samo srovná a já budu mít konečně prostor začít žít naplno.
Jenže žádný takový okamžik nepřišel.
Místo toho mizel jeden rok za druhým.
Ta skladba je pro mě vlastně přiznání. Přiznání, že jsem část života promarnil čekáním. Ne tím, že bych nic nedělal, ale tím, že jsem pořád čekal, kdy začne ten „skutečný“ život.
Honil jsem zítřky – zatímco dnešek spal.
SLOVA
Jak vznikal text
Chtěl jsem, aby byl text úplně jednoduchý a přímý. Bez složitých obrazů a bez schovávání za metafory.
Proto tam jsou věty, které zní skoro jako něco, co si člověk řekne sám sobě: „Ještě chvíli.“ „Teď není správný čas.“ „Jednou budu žít naplno.“
Právě tyhle věty se dokážou opakovat roky.
Refrén pak měl být moment, kdy si konečně přiznám, co se stalo.
A finále jsem nechtěl nechat jen v lítosti. Minulost už nezměním. Ale pořád můžu změnit to, co udělám dnes.
Ztratil jsem roky – čekáním na zázrak.
DNES
Co pro mě znamená dnes
Dnes tu skladbu beru jako připomínku, že už nechci svůj život pořád odsouvat.
Nechci čekat, až bude všechno perfektní, protože taková chvíle možná nikdy nepřijde.
Některé roky už zpátky nedostanu. Ale nechci kvůli nim ztratit další.
Ztratil jsem roky je pro mě okamžik, kdy jsem si přestal namlouvat, že mám na všechno nekonečně času.
POSLECHNI SI SKLADBU